Nepatřím k fanouškům tohohle díla. Původně koncepční album na mě působí jako příliš ohrané CD. Možná se občas produkce blýsknou skvělým pěveckým výkonem. Ale to je tak vše co nového může přinést. I proto je z mého pohledu koncertní varianta nejlepší kompromis a inscenace by se mohly dát na pár let k ledu. Navíc na tomhle díle byla asi půlka národa aspoň 30x ve Spirále... takže stejně chtějí slyšet hlavně ty písně. Přesto se občas objeví někdo, kdo dokáže i tomuto titulu vdechnout jiný úhel pohledu. V Plzni se to podařilo Lumíru Olšovskému za výrazného přispění Davea Bensona (scéna, kostýmy) a Ondřeje Brýny (projekce). Právě vizuální koncepce je tím, co z plzeňského JCS dělá výjimečný zážitek. JCS se posouvá do blízké dystopické budoucnosti. Ocitáme se ve staré fabrice, v zašlé záři neonů a funkčních obrazovek. Všemu vládne rez, špína a grafity. Tomu vévodí obrovská obrazovka (nechápu, kde na ni v budgetu sehnali peníze). Kostýmy jsou z pravidla onošené jeansy, jen JC tím prochází v zářivě čistě bílém. To vše dělá z každé scény skutečnou podívanou. Dalšími citlivě dodanými detaily, které váš prožitek posunou dál jsou postavy Marie, Ježíšovy matky a malého chlapce, který se děním proplétá jako malý nevinný svědek. Jako zástupce další generace. Ježíšova matka je němá role, ale emoční prožitek, který tu předvádí Stanislava Topinková i Apolena Veldová, křičí do všech stran to, čím si jen matka přihlížející hořkému konci svého syna, mohla projít. Je to malý detail, ale nesmírně citlivý. Malý chlapec oproti tomu není úplně němá role. V jednu chvíli stojí sám na jevišti a zpívá za pěvecké podpory ze zákulisí. Tahle nevinnost v kontrastu s nehostinnou dobou, ve které vyrůstá vás vyvede z tunelového vidění příběhu ukřižování JC. To vše je nesmírně osvěžující. Obsazení je zajímavé, byť alternace nepůsobí zcela vyrovnaně. Nebudeme se bavit o tom, kdo je lepší zpěvák...pěvecky jsou tu všichni skvělí. Z hereckého hlediska u mě nejvíce rezonovali Pavel Režný, Dušan Kraus a Charlotte Režná. Proč? Ve chvíli, kdy Režný vstoupí na jeviště, není pochyb: tohle je Ježíš. Nehraje další krok, neplánuje ho. prostě je. Je to ta jeho uvěřitelnost. Ondruš je jako Jidáš v podstatě od prvního momentu v opozici, vnitřně naštvaný a frustrovaný, že mu JC nenaslouchá. Kraus oproti tomu startuje jen jako člověk zneklidněný situací. Stále se ještě rozhlíží kolem, aby svému příteli kryl záda. Stále je v něm vidět láska a až pak obavy a rozpolcenost. Díky tomu sledujeme větší a barvitější vývoj postavy. Mezi Natálii Dvořákovou a Charlotte Režnou není rozdíl tak markantní. Obě jsou skvělé. Nicméně nepopřu, že herecký projev Režné vnímám jako vyzrálejší a procítěnější. Co mě na plzeňském JCS nejvíc překvapilo? Jak emotivně na mě tahle inscenace dokázala zapůsobit. I přes mě přesvědčení, že JCS už toho moc nového nabídnout nemůže. Ukazuje se, v rukách někoho, kdo se nebojí pokládat si těžké otázky, může mít stále své poselství.

Že bych to musela vidět dvakrát... Vůbec mi to nesedlo... Přišlo mi, že každý z realizačního týmu měl svou představu, ale ty spolu navzájem neladily. Za mě to bylo "až moc", že pak člověk nestíhal vnímat to podstatné, tu úžasnou hudbu. Zimomriavky se nekonaly ani jednou, což je u tohohle kousku dost velká chyba (ani při Getsemanech, @Pavel Režný je prostě nevyzpíval), nejoblíbenější Psát od prvních řádků jsem dala jen se zavřenýma očima, choreografie typu "věším prádlo" se mi opravdu nelíbila, modlitbu mi to nepřipomínalo ani náhodou...

Originální zpracování, které asi ne každému sedne. Mně se ovšem líbí. Z company šla neskutečná energie, obsazení sólových rolí je na hraně, ale ve většině případů to dopadlo dobře. Kdybych si měl vybral, jaké obsazení bych chtěl příště, bude to Pavel Klimenda, jehož herečtější podání mi sedělo více, než pěvecká (ovšem skvělá) exhibice Pavla Režného, dále Lukáš Ondruš a Charlotte Režná. Velikou pochvalu si zaslouží i Pavel Klečka.

Podle mě výborné provedení celosvětového muzikálu!

Režný a jeho životní výkon. Nikdy jsem odcházela z divadla tak emočně vyčerpaná. Geniální.

Je úctyhodné, že Plzeň dokázala postavit takový titul v podstatě jen ze svého souboru, ale pro mě to představení bylo šedivé a bez energie. @Pavel Režný @Lukáš Ondruš @Pavel Klečka