Muzikál, jehož děj je víceméně smyšlený, se humornou formou opírá o slávu legendárního detektiva Sherlocka Holmese a peripetie jeho autora, spisovatele Sira Arthura Conana Doyla. Ten pod nátlakem médií, společnosti a především jeho vydavatele Virgila Cromwella, začíná podléhat žárlivosti, která ho přivádí na jedinou možnost vysvobození se ze zajetí stínu slavného detektiv. Vysvobození vidí ve smrti, jeho nejslavnější literární postavy. Jak tento humorný příběh, plný nadsázky, skvělé hudby dopadne? To zatím neví ani náš Sir Arthur Conan Doyle.

Ano, v reálných konturách se skutečně Arthur Conan Doyle na jistou dobu zbavil Sherlocka Holmese, když ho nechal utonout v hlubinách Reichenbašských vodopádů v povídce Poslední případ, nicméně ho k tomu nikdy nevedly tak extrémní pohnutky, které jsem si dovolil trochu výstředně, za to s největší láskou k jeho odkazu, ztvárnit v mém muzikálu. Řada postav má rovněž reálný základ, jako třeba Louisa Hawkins, která byla opravdovou družkou Sira Arthura Conana Doyla. Doktor Sigmund Freud rovněž tak existoval, ačkoliv se o jejich přátelství s Doylem nikde nic neuvádí, není ani vyloučeno, že nemohlo existovat, jelikož oba pánové žili ve stejném období našich dějin. Jediná postava Virgila Cromwella, vydavatele Arthura Conana Doyla, je smyšlená, ale nebýt ji, nemohl by muzikál obsahovat onu dramatickou zápletku, kterou je třeba brát s nadsázkou a humorem jako uměleckou licenci, nikoliv jako popis skutečných reálií historie.

Ani postava Sherlocka Holmese se ne vždy drží svého tolik typického charakteru, ale občas nečekaně vybočí, pro osvěžení děje, i do jiné, pro diváka rovněž tak sympatické polohy.

Veskrze jde o to, aby se divák zasmál, dojal, možná trochu poučil, ale hlavně po celou dobu královsky bavil.