V posledním desetiletí 19. století vzniklo v Ostravě z podnětu českého spolku Čtenářská beseda Družstvo pro stavbu Národního domu. Jeho cílem bylo postavit v centru města důstojný prostor pro česká divadelní představení.

Slavnostní otevření Národního domu (pojatého podle návrhu architekta Josefa Srba v novorenesančním slohu) se uskutečnilo 16. a 17. června 1894; v rámci bohatého kulturního programu byla uvedena mj. i Stroupežnického hra Paní mincmistrová v nastudování ostravských ochotníků. V Národním domě pak pravidelně hostovaly různé divadelní společnosti a v roce 1906 převzal budovu Spolek Národní dům, který zde založil první stálou českou scénu v Ostravě. V následujících letech působilo v Národním domě několik divadelních společností. V roce 1919 se stal druhou scénou Národního divadla moravsko-slezského, ale počínaje rokem 1920 se české divadlo hrálo jen v Městském divadle – dnes Divadlo Antonína Dvořáka – a Národní dům sloužil ke společenským účelům; od roku 1925 zde mj. fungovalo kino Kosmos.

Za německé okupace bylo Národní divadlo moravsko-slezské nuceno opustit Městské divadlo a znovu se uchýlit do Národního domu, který byl výrazně přestavěn. V roce 1954 byla tato budova přejmenována na Divadlo Jiřího Myrona a ve druhé polovině 60. let prošla dalšími stavebními úpravami. V noci z 6. na 7. prosince 1976 však došlo k rozsáhlému požáru, jenž zničil budovu natolik, že její provoz musel být na několik let přerušen. V srpnu roku 1980 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce podle návrhu ostravských architektů Ivo Klimeše a Radima Ulmanna.

Od slavnostního znovuotevření 28. dubna 1986 patří Divadlo Jiřího Myrona k největším divadelním scénám v republice. Divadlo Jiřího Myrona je domovskou scénou souboru operety/muzikálu, účinkuje zde rovněž činoherní a baletní soubor. Hlediště disponuje kapacitou 615 diváků.