V komediálním příběhu, zasazeném do pomyslného jihoamerického státu Missitucky, hraje vlastně hlavní roli hrnec plný zlata. Jihočech Josef Maršálek jej před odchodem z domova ukradne třeboňskému vodníkovi Čochtanovi v naivní víře, že díky němu v Americe snadno zbohatne a své jediné dceři Káče zajistí tak bezstarostný život. A protože zmíněný hrnec má navíc kouzelnou moc splnit tři přání, není tu nouze o překvapivé dramatické zápletky. Divotvorný hrnec není ovšem “pohádkou” v tradičním slova smyslu, protože v něm převládají ryze lidské problémy, jak ostatně napovídají už názvy písní: Jakpak je teď u nás doma?…Ten, kdo nemá rád… Množení… ad. Československá premiéra, která se uskutečnila 6. března 1948 v pražském Divadle V + W, se nesmazatelně zapsala do divadelní historie. Divotvorný hrnec byl totiž prvním opravdovým americkým muzikálem v Evropě i u nás. Jeho úspěšný jevištní křest se odehrál v lednu 1947 na Broadwayi. Libretisté E. Harburg a F. Saidy byli blízkými přáteli J. Voskovce a J. Wericha, a proto jim s důvěrou dali své požehnání a právo nejen na překlad, ale i na autorskou úpravu. A tak se původní Finianova duha (Finian´s Rainbow) změnila v Divotvorný hrnec, z irských emigrantů se stali čeští přistěhovalci a pohádkový skřítek Og se přerodil v jihočeského vodníka Čochtana, v němž herecky exceloval Jan Werich. Velkou zásluhu na tom, že toto dílo zapustilo trvalé kořeny na české půdě, má nepochybně i melodická hudba Burtona Lanea.